Malá vesnička se 45 obyvateli, ležící 2 km severně od Žimutic s typicky venkovskou zástavbou. v její těsné blízkosti se nachází rybník s chatovou osadou.
První zmínka o osadě pochází z roku 1530, kdy ji přikoupil k panství Týn nad Vltavou Prokop Čabelický a odkázal ji spolu s dalšími vesnicemi své manželce Johane z Úšavy. Název obce vznikl ze jména Krakovec nebo Krakovan. Až do poloviny 17. století bylo v Krakovčicích pouze pět gruntů. V průběhu třicetileté války ves fyzicky zcela zanikla, v druhé polovině 17. století byla obnovena. V roce 1676 připadla spolu se Žimuticemi ke schwarzenberskému majetku v Třeboni, správou pod statek Bzí. Na počátku 19. století bylo Bzí vyvázáno z třeboňského panství a připadlo k panství Týn nad Vltavou, s ním i osada Krakovčice, v níž bylo v té době již 7 chalup. Při vzniku okresu r. 1850 připadly Krakovčice do okresu České Budějovice, staly se osadou obce Bečice. V padesátých letech 20. století došlo ke sloučení tehdejších národních výboru Štipoklasy a Modrá Hůrka, v sedmdesátých letech ke sloučení Žimutic a okolních národních výborů. Od tohoto celku se po r. 1989 odloučily některé obce, Krakovčice zůstaly nadále osadou obce Žimutice